<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>नेपाल भाषामा कुम्ह &#8211; किंवदन्तीमा भक्तपुर</title>
	<atom:link href="https://grranjit.com.np/tag/%E0%A4%A8%E0%A5%87%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2-%E0%A4%AD%E0%A4%BE%E0%A4%B7%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A5%8D%E0%A4%B9/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://grranjit.com.np</link>
	<description>यो किंवदन्तीमा भक्तपुर पेज को वेबसाईट हो। भक्तपुरका मठ मन्दिर, कला भाषा, संस्कार संस्कृती, जात्रा, चाडपर्व, मौलिक सामान बारे जानकारी दिनु हो ।</description>
	<lastBuildDate>Sun, 14 May 2023 07:33:08 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.8.2</generator>

<image>
	<url>https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/06/cropped-cropped-grr-profile-logo-32x32.jpg</url>
	<title>नेपाल भाषामा कुम्ह &#8211; किंवदन्तीमा भक्तपुर</title>
	<link>https://grranjit.com.np</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>प्रजापति (Prajapati)</title>
		<link>https://grranjit.com.np/2023/05/2483/</link>
					<comments>https://grranjit.com.np/2023/05/2483/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[किंवदन्तीमा भक्तपुर]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 14 May 2023 07:33:08 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[थरहरु(Caste)]]></category>
		<category><![CDATA[GR Ranjit]]></category>
		<category><![CDATA[गयासुद्दिन तुगलक]]></category>
		<category><![CDATA[नेपाल]]></category>
		<category><![CDATA[नेपाल भाषा]]></category>
		<category><![CDATA[नेपाल भाषा कुम्ह]]></category>
		<category><![CDATA[नेपाल भाषामा कुम्ह]]></category>
		<category><![CDATA[नेपाल मण्डल]]></category>
		<category><![CDATA[नेपालका नेवार समुदाय]]></category>
		<category><![CDATA[नेवार]]></category>
		<category><![CDATA[नेवार समुदाय]]></category>
		<category><![CDATA[प्रजापति (Prajapati)]]></category>
		<category><![CDATA[भक्तपुर]]></category>
		<category><![CDATA[सत्यमोहन जोशी]]></category>
		<category><![CDATA[संस्कृतिविद सत्यमोहन जोशी]]></category>
		<category><![CDATA[सिम्रौनगढका राजा हरिसिंहदेव]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://grranjit.com.np/?p=2483</guid>

					<description><![CDATA[प्रजापति (Prajapati) नेवार समुदाय अन्तर्गत रहेका विभिन्न थरहरु मध्य प्रजापति पनि एक हुन । झट्ट हेर्दा प्रजाहरुको पति अर्थात राजा भनेको जस्तो देखिए तापनि नेपाल मण्डलमा यी थरका मानिसहरु कुनै राजा वा राजनीतिसंग सम्बन्धित रहेको भने देखिन्दैन । संस्कृतिविद सत्यमोहन जोशीका अनुसार यी थरका मानिसहरु दक्ष प्रजापतिका सन्तती हुन भनेका थिए । प्रजापतिलाई नेपाल भाषामा [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><strong>प्रजापति (Prajapati)</strong><br />
<strong>नेवार समुदाय</strong> अन्तर्गत रहेका विभिन्न थरहरु मध्य प्रजापति पनि एक हुन । झट्ट हेर्दा प्रजाहरुको पति अर्थात राजा भनेको जस्तो देखिए तापनि <strong>नेपाल मण्डल</strong>मा यी थरका मानिसहरु कुनै राजा वा राजनीतिसंग सम्बन्धित रहेको भने देखिन्दैन । संस्कृतिविद सत्यमोहन जोशीका अनुसार यी थरका मानिसहरु दक्ष प्रजापतिका सन्तती हुन भनेका थिए । <strong>प्रजापति</strong>लाई नेपाल भाषामा कुम्ह भनिन्छ । <strong>&#8220;कुम्ह&#8221;</strong> शब्द कुम्भकार शब्दबाट अप्रभंस भएर बनेको शब्द हो । कुम्भकार जातीका मानिसहरुले माटोको भाडाकुडाहरु बनाउने गर्दछन । यसै कुम्भकार शब्दबाटै कुम्भ र कुम्भबाटै कुम्ह भएका हुन । नेपाल भाषाका शब्द कुम्हलाई खसकरण गरि हाल कुमाले पनि भन्ने गर्दछ । यी कुम्हहरुको समूह तेह्रौं शताब्दी तिर बंगाली मुस्लिम शासक गयासुद्दिन तुगलकको आक्रमण पछि सत्ताच्युत भएपछि <strong>सिम्रौनगढका राजा हरिसिंहदेव</strong>संगै सिन्धुली, दोलखा, पलाञ्चोक, हुन्दै भक्तपुर आएका थिए । नेपाल आउनेक्रममा कुम्हहरु समूहबाट छुटेर बाटो हराएपछि श्री तलेजु भवानीको पुजा गर्नाले पुन: बाटो मिलेर समूहसंग भेट भएको थियो भन्ने गरिन्छ । यस पुजालाई लांपुजा भन्ने गर्दछ । यो संस्कृती प्रजापतिहरुमा मात्र रहेको छ । लां भन्नाले बाटो हो । यसरी बाटो मिलोस भनेर गरिने पुजा नै लांपुजा हो ।</p>
<p><strong><img fetchpriority="high" decoding="async" class="alignnone size-large wp-image-2484" src="https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-1024x682.jpg" alt="" width="1024" height="682" srcset="https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-1024x682.jpg 1024w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-300x200.jpg 300w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-768x512.jpg 768w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-330x220.jpg 330w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-420x280.jpg 420w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-615x410.jpg 615w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur-860x573.jpg 860w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/prajapati-works-bhaktapur.jpg 1400w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />नेपाल मण्डल</strong> पुगिसकेपछि यिनीहरुले माटोकै भाडाहरु बनाएर बेच्ने गरे । सुरुसुरुमा माटोको भाडो बनाउदा जहिले पींढ फुटेर हैरान भएका थिए । हैरान भएका प्रजापतिहरुको सामु जहिले एउटा हाँस आई &#8216;फितिफिति&#8217; आवाज निकालेर हिडेको आवाजले भाँडाेकाे पींढमा बालुवा राखेर पींढ सम्याउनेतिर चिन्तन गर्न पुगेर बालुवा राखेर हेर्दा साँच्चैनै भाँडाे नचुहिने भएकाे कारणले उप्रान्त पींढमा बालुवा राखेर भाँडाे बनाउन थाल्याे । अनि उप्रान्त हाँसलाई गुरु मान्न थाल्याे भन्ने जनश्रुति रहेकाेछ । फितिफितिको अर्थ नेपाल भाषामा &#8220;बालुवा हाल्नु बालुवा हाल्नु&#8221; हो । त्यसैले गर्दा भक्तपुरका तल्लो भेगका प्रजापतिहरुले हाँसको मासु खान्दैनन भन्ने गरिन्छ । <img decoding="async" class="alignnone size-large wp-image-2486" src="https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/Pottery_SquareBhaktapur-1024x753.jpg" alt="" width="1024" height="753" srcset="https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/Pottery_SquareBhaktapur-1024x753.jpg 1024w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/Pottery_SquareBhaktapur-300x221.jpg 300w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/Pottery_SquareBhaktapur-768x564.jpg 768w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/Pottery_SquareBhaktapur-860x632.jpg 860w, https://grranjit.com.np/wp-content/uploads/2023/05/Pottery_SquareBhaktapur.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />जाडोको मीनपचासको बिदामा बिस्का जात्रामा घर पुग्ने गरि प्रजापतिहरु अन्य जिल्लाहरुमा युवाहरुकाे टाेली बनाई माटाे खाेजेर, माटाे भाँडाे बनाएर, आगाेमा पाेलेर, बजारमा लगेर बचेर अन्न र नगद आम्दानी गरेर घर फर्किने गरिन्छ । यसलाई <strong>&#8220;ज्या लूवानेगु&#8221;</strong> भनिन्छ । ज्या लूवानेगु गरि फर्केपछि सुर्य देवताको पुजा गरि भोज गर्ने गर्दछ ।<br />
लेख: <a class="x1i10hfl xjbqb8w x6umtig x1b1mbwd xaqea5y xav7gou x9f619 x1ypdohk xt0psk2 xe8uvvx xdj266r x11i5rnm xat24cr x1mh8g0r xexx8yu x4uap5 x18d9i69 xkhd6sd x16tdsg8 x1hl2dhg xggy1nq x1a2a7pz xt0b8zv xzsf02u x1s688f" tabindex="0" role="link" href="https://www.facebook.com/ganeshranjeet?__tn__=-]K*F"><span class="xt0psk2">GR Ranjit</span></a><br />
स्रोत: <a class="x1i10hfl xjbqb8w x6umtig x1b1mbwd xaqea5y xav7gou x9f619 x1ypdohk xt0psk2 xe8uvvx xdj266r x11i5rnm xat24cr x1mh8g0r xexx8yu x4uap5 x18d9i69 xkhd6sd x16tdsg8 x1hl2dhg xggy1nq x1a2a7pz xt0b8zv xzsf02u x1s688f" tabindex="0" role="link" href="https://www.facebook.com/jaya.r.prajapati?__tn__=-]K*F"><span class="xt0psk2">Jaya Ram Prajapati</span></a>, <a class="x1i10hfl xjbqb8w x6umtig x1b1mbwd xaqea5y xav7gou x9f619 x1ypdohk xt0psk2 xe8uvvx xdj266r x11i5rnm xat24cr x1mh8g0r xexx8yu x4uap5 x18d9i69 xkhd6sd x16tdsg8 x1hl2dhg xggy1nq x1a2a7pz xt0b8zv xzsf02u x1s688f" tabindex="0" role="link" href="https://www.facebook.com/amrit.mishra.35?__tn__=-]K*F"><span class="xt0psk2">Amrit Mishra</span></a></p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://grranjit.com.np/2023/05/2483/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
